Jak poznáte na první pohled knihu Jeremyho Clarksona? Obálka bude mít šílenou barvu, z ní na vás vykoukne portrét tohoto muže ze špatně nasvícené fotky a s rádobyvtipnou grimasou a to celé bude v kompozici, jakou by vytvořil středoškolský student po nejdéle druhé hodině výuky nejmenovaného grafického programu. V případě českých vydání knih tohoto britského novináře a moderátora oblíbeného automobilového pořadu se však jedná o záměrný design, který je stejně šílený jako celý obsah jeho děl.
Necháte mě domluvit? je již sedmou knihou Clarksonových sebraných sloupků, které píše pro Sunday Times. První v řadě byl The World According to Clarkson, který vyšel v roce 2004. Českého překladu se pod názvem Svět podle Clarksona dočkala až šestá kniha série, ve stejném roce (2016) vyšla také pátá s názvem Fakt chci tak moc?
V tomto dílu najdeme sloupky od jara 2015 do konce roku 2017, které reflektují jednak zásadní dějinné události typu brexit či úmrtí Davida Bowieho, tak i Clarksonovy osobní milníky jako vyhazov z Top Gearu a první pobyt v lázních či nemocnici. Z těchto důvodů nejsou mezi jednotlivými texty úplně pravidelné časové prodlevy.
Pokud vám osobnost (a důvody vyhazovu ze strany BBC) tohoto automobilového bouřliváka není neznámá, snadno vám dojde, že i jeho texty budou notně sžíravé, ironické a rozhodně politicky nekorektní. Je v podstatě nezbytné si při čtení této knihy neustále připomínat, že je to celé velká, vskutku olbřímí nadsázka.
Clarkson se v každém ze svých sloupků rozepsal o jiném tématu, které ho trápí. V rámci jednoho textu prostřídá i více zdánlivě nesourodých témat, mezi kterými však vždy nějaký ten oslí můstek vytvoří, občas se dokonce uchýlí k tomu, že si rýpne do některého tvrzení z předminulého týdne (což je obvyklá periodicita jeho textů). Dozvíme se tak jeho názor na politiku a politiky, parkování, cvičení či vegany, stejně jako na knihu jeho dcery Emily. A také BBC, Richarda Hammonda, Jamese Maye a další záležitosti okolo Top Gearu – těch je však v porovnání s ostatními tématy spíše poskrovnu a u kolegů si jako tradičně neodpouští nějaké to přátelské škádlení.
Slabinou této knihy je však už nyní poměrně dlouhý časový odstup od některých událostí, na které Clarkson naráží, a také geografická vzdálenost, kvůli které se nás ve střední Evropě určitá témata prostě nemají šanci dotknout. Kniha jako celek tak není ani zdaleka tolik vtipná, jak by se podle citací z anotace mohlo zdát. Zejména první třetina plyne o poznání pomaleji, v závěru potom autor zase přidává na sžíravosti a více si dovoluje. Pokud by to nebyla jeho již sedmá kniha na podobné téma, tipovala bych, že se rozepisoval. Takhle spíš odhaduji na jakousi zaraženost a lehčí skrytí se do pozadí po nedobrovolném opuštění svého milovaného automobilového pořadu.
Také mi vzhledem k časovému ukotvení některých textů nevyhovovalo umístění původního data publikování textu na závěr kapitoly. Je to sice věc, kterou český vydavatel, Argo, převzal z originálního díla, avšak často jsem se přistihla, že po nadpisu listuji na konec, abych se dozvěděla, po jak dlouhé době článek vyšel a v kterém období se právě nacházíme.
Překlad Martina Urbana není kostrbatý a čte se příjemně, kniha neobsahuje ani viditelné chyby a překlepy, našla jsem však jednu drobnou nesrovnalost: seriál House of Cards se do češtiny častěji překládá jako Dům z karet, spíš než Domek, a jmenuje se tak i jeho knižní předloha.
Kniha Necháte mě domluvit? je tak spíš fanouškovskou záležitostí. Musíte však mít rádi Jeremyho Clarksona i pro něco jiného než jen jeho úlohu v Top Gearu, protože o tomto pořadu konkrétně se toho v knize příliš nedozvíte. Z četby si odnesete více, pokud sledujete zahraniční politiku a dění v Británii. Pokud můžu doporučit jiné dílo autora, byla by to kniha Vím, že máš duši: Stroje, které milujeme. Ta jako jediná z autorovy tvorby vyšla také v audioknižní podobě a není bez zajímavosti, že jejím vypravěčem je právě český dabingový hlas Jeremyho Clarksona – Zbyšek Horák.
Comments