V rámci blogerské výzvy bych tentokrát měla popsat oblíbenou TV show. Jelikož se ale moje preference mění, vrátím se k typům příspěvků, které jsem tu měla už v minulosti (například tady a tady). Zkrátka se zmíním o netflixových sériích, které jsem za uplynulé dva měsíce sledovala (jsou čtyři).
Queer Eye
O pětici gayů, kteří vylepšují vzhled a život jiným lidem, mluvím poslední dobou skoro v každém videu. Do téhle partičky jsem se prostě zamilovala, a to až natolik, že jsem začala poslouchat jejich knižní životopisy jako audioknihy načtené jimi samotnými (zatím mám za sebou Tana France a Jonathana Van Nesse a Karamo Brown už čeká v mé Audible aplikaci) a mám i Antoniho kuchařku.
Pokud je vůbec neznáte: podle fotky zleva – Bobby pomáhá vylepšit bydlení, Karamo se soustřeďuje na mezilidské vztahy a kulturu, Jonathan je kadeřník, Antoni kuchař, který každého naučí uvařit aspoň jedno super chutné a jednoduché jídlo, a Tan pomáhá najít vhodný styl oblékání.
Tahle partička vzešla z konkurzu, který uspořádal Netflix a ve kterém bylo více než 40 queer mužů (všichni jsou gayové, jediný Jonathan gender fluid, takže ho můžete vidět i v šatech obvykle popisovaných jako dámské).
Momentálně jsou k dispozici čtyři série po osmi dílech a speciální čtyřdílná minisérie z Japonska, letos má být uvedena pátá americká tour.
Tidying Up with Marie Kondo
Marie Kondo je strašákem knihomolů. Když u nás vyšla její kniha Zázračný úklid, spousta lidí se zhrozila jejího tvrzení, že vám stačí 40 knih. V tomto seriálu ale nic takového netvrdí (a kdo si tu knihu opravdu přečetl, pochopí, jak to myslela doopravdy).
Marie chodí do bytů lidí, kteří mají problém s příliš mnoha věcmi, a učí je uklízet. Ukáže jim, jak efektivně přebrat oblečení, věci v kuchyni, ale i vzpomínkové předměty. To nepotřebné vyhodíte (darujete, dáte charitě). Typickou hláškou je: "Does it spark joy?"
Pokud k dané věci necítíte pozitivní emoce, prostě si ji nemáte nechávat. U knížek máte zvážit, jestli se k nim budete v budoucnu vracet nebo vás něčím obohatily. Potom lidem ukáže, jak věci poskládat či srovnat ve skříni. Celá akce trvá několik týdnů, výsledkem je ale viditelně vyklizený prostor a mnoho párů mluví také o tom, jak se jim zlepšil osobní život.
Momentálně je dostupná jedna série o osmi dílech.
Next in Fashion
Tato show je ze všech čtyř nejčerstvější a přiznám se, že móda není tématem, po kterém bych kdovíjak dychtila, kdybych ale na titulní fotografii neviděla Tana France. Ano, toho stejného módního návrháře z Queer Eye.
Princip je poměrně jednoduchý a známý: skupina módních návrhářů dostane vždy nějaké téma, na které má každý (či zpočátku ve dvojicích) vytvořit model. Mají na to dva dny. Potom proběhne módní přehlídka a porota vybere nejhezčí výtvor. Autor toho nejméně povedeného soutěž opouští – a takto až do finále.
V něm se utkají poslední dva, kteří mají tři dny na vytvoření kompletní desetidílné kolekce. K ruce dostanou tým krejčích, aby nemuseli všechno šít sami.
Výsledek je, jak jinak, dechberoucí. Vítěz získá 250 tisíc dolarů na rozjezd vlastní módní značky. Premiéra první série proběhla docela nedávno, najdeme v ní deset dílů a o tom, jestli bude nějaké pokračování, si zatím můžeme nechat zdát.
The Witcher – Zaklínač
Ano, už i já. Neodolala jsem tlaku a neustálému podbízení se ze strany Netflixu a tuto osmidílnou sérii za jeden víkend zhlédla.
Zaklínače jsem nečetla, ale slyšela některé z dílů jako audioknihy. Díky tomu jsem neměla úplně přesnou představu o ději, ale zároveň mi nechyběl základní vhled do fungování světa.
Oproti knihám nastaly určité změny, a tak jsem se chodila ptát, jestli to je i v knize, jinde jsem obdivovala, jak hezky tvůrci splétali dohromady příběhy z románů a povídky, kterými knižní série začíná.
Výsledkem nejsem zklamána, ale smířila jsem se s tím, že se nejedná o seriál podle knih, nýbrž o seriál inspirovaný knihami Sapkowského.
Druhá série bude, ale asi tak od teď za rok.
Viděli jste také některou z uvedených sérií? Nebo nějakou jinou, kterou byste mi doporučili?
Tento příspěvek vznikl v rámci blogerské výzvy Na blogu záleží a není žádným způsobem sponzorován Netflixem, který si poctivě a sama platím. Jo, a práva na fotky a plakáty taky patří Netflixu.
Přiznám se, že jsem seriál vypnula v okamžiku přeměny z ošklivky na krásku. To jediné bylo na mě moc. Jinak právě se vzhledem postav nemám problém právě díky značně nedokonalé znalosti předlohy, kdy nemám vytvořenou konkrétní představu.
Ze seriálového Zaklínače jsem rozčarována. Asi jsem se úplně nepřenesla přes to, že je to pouze inspirováno knihami. Nicméně, na Henryho je pěkný pohled, co si budem povídat....což se bohužel o hlavních ženských protagonistkách říct nedá :( I tak je to celkově nad očekávání dobré a chytlavé.