12. 12. 2016Minut čtení: 2

Magic Banquet

Tip na tuto knihu mi dal sám autor. Dělá si totiž vlastní promo, a to zejména méně obvyklými kanály jako třeba Twitter, kde zjevně vyhledává fanoušky fantastiky, sleduje je a doufá, že jej také začnou následovat. A tak jsem se dozvěděla, že ten podivín, který si mě přidal a často postuje citáty z knih Terryho Pratchetta, je vlastně docela dobře hodnocený autor. Aspoň na Goodreads. A tak jsem si koupila jednu knihu, kterou jsem si vybrala právě podle nejvyššího hodnocení.

Magic Banquet mě ale zaujal i samotnou anotací a zejména tím, že se hlavní hrdinka jmenuje skoro stejně jako já – Aja (pravděpodobně se to vyslovuje jako česká Ája).

Aja je sirotek ve světě Tisíce a jedné noci. Chodí sice do školy, ale přespává, kde to jen jde, živí se tím, že občas pomůže obchodníkům odnést zboží nebo jinou výpomocí, za což si vyslouží trochu jídla. Proto je pro ni překvapením, když vejde do temného skladiště, kde ji uvítá džinka, oblékne ji do krásných šatů a vpustí na Půlnoční banket.

Půlnoční bankety jsou sice ojedinělé, ale známé. Každý o nich slyšel, ale jen málokdo měl to štěstí se ho nejen zúčastnit, ale i přežít. Smí na něj totiž vstoupit pouze šest lidí. A jen pět se jich vrátí. O tom, co se na půlnočních banketech děje, mezi lidmi kolují pouze dohady.

Aja se setkává se svými spolustolovníky: princeznou Ryn a jejím ochráncem, čarodějem Solinem s pokroucenou nohou, temným pánem a ženou, která by mohla být její babičkou, Janny. Čeká je patnáct rozmanitých chodů, mezi kterými nechybí vývar z chiméry, paštika z jater baziliška, čerstvě ulovený kraken nebo zakázané ovoce. Téměř při každém chodu strávníkům hrozí smrt. Všichni se jí obávají, ale zároveň vědí, že někdo musí zemřít.

Kniha Magic Banquet se vymyká imaginací, se kterou autor naservíroval jednotlivé chody. Často jsem žasla nad tím, kam až si dovolil zajít, a další kapitola si to namířila ještě dál. Postavy jsou opravdu propracované, každá má své vlastní motivy, zároveň se snaží přežít, i když ví, že je to na úkor ostatních. Přátelství a rivalita osazenstva kouzelného koberce jsou si velmi blízké a takřka všudypřítomné. Nejsilněji vnímáme Aju, ale i další hosté vyprávějí svůj příběh.

Velkou záhadou je pro mě postava šéfkuchaře, který jednotlivá jídla připravuje. Vždy před každým chodem řekne něco, co má hostům usnadnit přežití, většinou se však jedná o naprostou hádanku, která vyplyne až při samotné konzumaci. Pokud by knihu četl někdo, kdo se vyzná v symbolech, mytologii nebo bibli, určitě by pro něj našel nějaké strašlivé podobenství. Pro mě však zůstává skryt pod rouškou tajemství.

Závěr příběhu je celkem překvapivý, i když plně v intencích Ajina plánu. Rozhodnutí o životě a smrti přichází náhle a je nečekané, stejně jako účinky jednotlivých chodů. Na nudu zkrátka není čas, když je v sázce život, ať už oblíbených nebo neoblíbených postav.

Věřím, že bych si knihu Magic Banquet užila mnohem více, pokud by má znalost angličtiny nedosahovala pouze na úroveň čtrnáctiletého amerického teenagera. Příběh oplývá množstvím obtížných slov, obrazných vyjádření a aliterací, se kterými si často ani kapesní překladač neporadí. Na comeback anglické četby v mém podání to nebyl snadný kousek, přesto však nelituji, že jsem se pro něj rozhodla.

Obálku knihy považuji za nádhernou, uvnitř se nachází několik černobílých ilustrací, kterých by mohlo být i více. Posuďte sami: